Glosa

 

 

Pokud zapomínáme, že jsme součástí Země, Vesmíru, přestáváme cítit sounáležitost, chceme jen těžit na úkor druhých, zapomínáme na lásku, nejsilnější sílu Veškerenstva, začne v nás vzrůstat zlo a posléze nemoci. Hlavním úkolem člověka je služba celku, aby mohl vést spokojený zdravý život. Vzhledem k jeho vyššímu stupni vývoje  je zodpovědný za svět. A právě Planeta nás upozorňuje pandemiemi, přírodními  katastrofami apod. , že jsme se odchýlili od své pravé cesty...je to krize filosofie lidského druhu.

Dharma je budhistický výraz pro individuální životní pouť. Děláme-li to, pro co jsme se narodili, pak to děláme s lehkostí a může to přinést prospěch nám i celé společnosti. Posláním rodičů je umožnit a podpořit dětské sny. Naše duše touží jen po věcech, kterých je schopna dosáhnout. Byl nám dán dar, touha, která nám ukazuje směr k uskutečnění našeho úkolu. Pokud ale rodič nedbá na vrozené vlohy dítěte , jeho dharmu, a uskutečňuje jeho prostřednictvím své ambice, je to zlé. Krade dětem jejich vize a zabíjí nadání...poruší hned dvě boží přikázání.  

Dítě pak potlačí své touhy, cítění, řídí se nevědomky přejatými vzorci, které nejsou jeho vlastní. Přitom rozum má tak malou představivost a neumí vidět, čeho bychom byli schopni v životě dosáhnout. Naše předurčené cíle (dharma) mají daleko větší rozměr, než si dokážeme rozumem představit.

Myšlenky a fyzické projevy spolu velmi úzce souvisí.Ovšem bráníme-li si na mentální úrovni projevit svůj potenciál, na těle se to projeví jako únava , deprese, bolesti hlavy, páteře, kloubů, žaludku a tak dále.

Dá-li se člověk na cestu, která neladí s jeho dharmou a duší, je výsledkem lidská práce, která nikoho neobohatí, práce z nutnosti, která přináší vyčerpání. Lidé, aniž si to uvědomují,  pracují často proti svému vnitřnímu přesvědčení, ze strachu o živobytí. Pak dochází k jejich vyhoření , což je na úkor jejich zdraví, protože je to stojí velké energetické i emoční úsilí. Člověk se musí cítit ve své tvorbě svobodný, jinak se jedná o zotročování ducha i těla. Komerce zaměřená na zisk prostupuje dnes všemi obory a profesemi, včetně  sportu, umění... Lidstvu to nikterak neprospívá a nikam ho to neposouvá. Člověk zapomněl v dnešní době zaměřené na výkon a být stále k dispozici , na to, že Bůh taky po práci odpočíval. Jakoby čekal na ne-moc, která až ho  zastaví..?!, aby si uvědomil, že chce od života něco jiného, že lze změnit priority, vzorce chování, pohled na svět. Být rebel je naše duchovní povinnost, jen tak uhájíme svůj život, právo dělat to, k čemu jsme předurčeni.